Jak už nadpis napovídá, má snaha najít ideální drahou polovičku (nebo aspoň nějakou), stále trvá. Po vyzkoušení všech možných i nemožných online aplikací přišel na řadu další logický krok. A to přihlásit se do některé z mnoha offline akcí které nám kapitalismus na poli hledání lásky za úplatu nabízí – a ne, nejedná se o bordel, zatím. Jedná se o speed dating – v češtině se také ujal pojem „rychlé rande“.
O speed datingu jste už asi už slyšeli. Za drobný úplatek svěříte svůj osud do rukou profesionální agentury, která vás spolu s dalšími zoufalci zavře v jedné místnosti a nepustí, dokud si vzájemně nepopovídáte. Po tomto procesu můžete poznamenat na papírek jména lidí, kteří vám přišli sympatičtí. Následně vás agentura v případě vzájemných sympatií propojí a pak už je to v rukou Amora.
Speed dating! Jasný, to je super nápad…
Celá idea navštívit podobnou akci vznikla už někdy na konci roku 2019, kdy jsme se na pivu sešli já, kamarád M a kamarádka E. Všichni v té době single. Domluvili jsme se, že po novém roku to určitě zkusíme a na nějakou takovou sešlost vyrazíme. Ovšem kamarádka E nás zradila, v mezičase si totiž našla přítele a následně se udála korona. Plán navštívit speed dating se tedy posunul ze začátku roku 2020 do jeho druhé poloviny, kdy jsme měli vyrazit s M. Než jsme našli vhodný termín, tak bylo září a nakonec jsem šel stejně sám, protože M ztratil koule.
V Praze podobné srandy pořádá celá řada zprostředkovatelů, já jsem si vybral agenturu Seznamovací večer Žwakovi. A to z toho prostého důvodu, že měli volný termín v den kdy mi to vyhovovalo. Akce mě vyšla na lidových 690 Kč (něžné pohlaví má výraznou slevu) a konala se v Café Platýz na Praze 1.
Asi tři dny před samotnou akcí dorazil email s podrobnějšími informacemi, co, kdy, kde a jak. Součástí tohoto emailu byla i sekce co na sebe.
Tady jsem trošku zpanikařil, protože můj styl oblékání se nejvíce podobá pánovi z levého obrázku dole uprostřed. No zareagoval jsem však bleskově a ještě ten den jsem vyrazil na Černý Most doplnit garderobu, abych se aspoň trochu přiblížil pánům na obrázku vyobrazeným nahoře.
Každopádně bych se vyjádřil i k doporučením pro dámy. Z těch šesti vyobrazených variant na pravém obrázku bych já osobně bral paní co má outfit jako slečna vlevo dole, ten je prý ale na rande nevhodný :(.
Není cesty zpět
Den D se odehrával v úterý osmého září od sedmi hodin odpoledne. Samozřejmě mi to vyšlo na den, kdy mělo naše oddělení školení na druhé straně republiky. Takže vstávání ve čtyři, snídaně na benzince, seminář a nenápadné popohánění řidiče, že bych potřeboval být nejdýl v šest odpoledne v Praze. Nakonec jsme do Prahy dojeli jen pár minut po šesté, dokonce jsem si v kanclu i stihl stříknout deodorant a vyměnit košili, prostě kluk jako cumel.
Na místo konání jsem dorazil asi za deset minut sedm. Místo jsem určil celkem jednoduše – před barem už stála fronta podivně nervozních lidí. Na slepo jsem vystřelil něco ve stylu „Tady to je asi ta seznamka, co?“ a trefil jsem se. Zařadil jsem se tedy do fronty a zatím nenápadně pozoroval okolí. Má konkurence byla na místě již v plné sestavě. Tři z pánů vypadali jako celkem normální týpci, zbývající dva byli na můj vkus trochu moc intoši. Slečny byly na baru zatím tři, dvě z nich se mi celkem líbily. Zajímavé bylo, že všichni páni si dali k pití nealko, zatímco snad všechny slečny víno. Já šáhnul po birelu. V září jsem totiž začal svojí tří měsíční non-alkohol challenge, o který tady možná taky jednou napíšu :).
Nakonec se nás sešlo šest chlapů a šest dívek. Po zajištění dostatečné hydratace pro celou seznámení chtivou partu jsme byli usazeni ke stolům. Přičemž nám bylo vysvětleno jak to funguje. Každý jsme dostali svou přezdívku inspirovanou nějakým známým filmovým hercem/herečkou a papír nazvaný „výsledková listina“ k zapisování sympatií a poznámek. Poslední instrukce byla pro mužskou část účastníků. Bylo nám vysvětleno, že na každou dívku máme pět minu a po uplynutí tohoto času zazvoní zvonek a my se musíme posunout o stůl dál.
Průběh samotného speed datingu
Asi tu nebudu popisovat jednotlivé holky, hlavně protože už si je moc nepamatuji :). Vím, že první slečna, ke které jsem byl přidělen, byla jako jediná ze všech přítomných dam na podobné akci opakovaně. A bylo to na jejím přístupu celkem znát. Připadal jsem si skoro jako na pohovoru do nové práce. Z šesti přítomných mě zaujaly celkem tři dívky. První z nich byla Češka s italskými kořeny co vystudovala medicinu, ale zakotvila v IT. Taková holka musí zaujmout každého :). Druhá z nich byla moc pěkná slečna. Toho času pracující jako právnička na Nejvyšším kontrolním úřadě. A třetí byla upovídaná ex-metalistka, po které jsem pokukoval už od chvíle co jsem dorazil.
Před samotnou akcí jsem měl celkem strach, o čem se budu bavit pět minut s člověkem, kterého vidím poprvé v životě. Ukázalo se ovšem, že to zas takový problém není. Naopak nás často moderátorka musela opakovaným zvoněním popohánět k přesunu o stůl dále. A podobný problém jsem dle pozorování neměl jen já, ale i ostatní dvojice.
Po absolvování vzájemného seznámení se všemi účastnicemi došlo na předání výsledkové listiny moderátorce (já měl zájem o seznámení se třemi výše zmíněnými dívkami) a kdo chtěl, mohl se zúčastnit volné zábavy. Já nechtěl… měl jsem toho za celý den celkem dost a vidina postele byla v tu chvíli ta nejsilnější touha.
Celkové dojmy
Ještě ten večer mi přišly výsledky, dvě shody. S Čecho-Italkou a ex-metalistkou. Na další rande jsme se nakonec vydali jen s metalistkou a tam bylo rozhodnuto, že budeme pouze kamarádi. Čecho-Italka mi na zprávu nereagovala vůbec. Každopádně jim oběma pošlu odkaz na tento text s prosbou aby do komentářů napsaly jak akci viděly ony, třeba se dozvíme i ženský pohled na věc :).
Já osobně hodnotím speed dating kladně. Objektivně vzato, všechny slečny příjemné a nejednalo se o žádné ubožačky. Ale nejsem si jist jestli to budu v nějaké dohledné době opakovat. Je to zajímavý zážitek, ale tak nějak zatím nemám touhu ho opakovat…
A pokud vás tento text zaujal, tak by vás mohlo zajímat i to, jak funguje Tinder, nebo jak to statisticky vzato vypadá na ostatních českých online seznamkách.
Zajímavý článek 🙂
Také bych se chtěla pochlubit se svou zkušeností, která je velmi pozitivní. Například můj kamarád si už před lety našel na Rychlé rande Tábor svou manželku. Už jsem to také zkoušela a je to super. Popovídala jsem si s asi 14 muži, s každým 5 minut, takže jsme si stihli říct to nejdůležitější. Zaměstnání, koníčky a tak. Byli tam docela sympaťáci a byla s nimi i sranda. Vím, že to tahle agentura děla i v Plzni a v Českých Budějovicích. http://www.rychlerande.com
No a abych završila svůj příběh 😀 přítele, se kterým chodím už skoro rok jsem právě tam poznala. Takže mě to dopadlo dobře a je to i hodně zajímavá zkušenost. Zprvu když jsem slyšela o seznamovacím večeru, nebo seznamovací akci, tak mi to přišlo divné, ale teď už vím, že to výborně funguje.
Já mám zkušenost se speed datingem z vysoké. Mi měli tedy pouze jen 2 minuty a to bylo opravdu málo. Určitě na to dbejte při výběru. Myslím, že těch 5 min. by bylo ideálních, ale některým dívkám přišlo s některými muži i 2 minuty dost 😀
Vyzkoušela jsem speed dating u všech agentur. Ty zavedené jsou jen 3. Nicméně právě Seznamovací večer Žwakovi mi svým přístupem přijde jako dost nesolidní firma.
Po první nemilé zkušenosti, kdy jsem u Žwaků zažila jen 5 párů (i těch 6 je málo), jsem se i začala poptávat ve svém okolí. Byla jsem překvapená kolik lidí už speed dating zkusilo. Kamarádka kamarádky se nechala také zlákat reklamou do Seznamovací večer Žwak na procházku na Vyšehradě. Tam dorazily dokonce je 4 páry. Tedy prý žen bylo asi 7, ale po půl hodině čekání, když viděly ty 4 muže, tak to 3 rovnou vzdaly. Nedivím se, proč ztrácet čas. Pořadatelé se však tváří, jako že je to normální, ani se neomluví, nenabídnou peníze zpět nebo nějakou kompenzaci, že prý máte víc času na rozhovory. Strašné!!
U jiných speed dating agentur to bývá alespoň 8 – 9 párů. Na Rande Motýl to bylo i (také po covidu) třeba 14 párů, tedy nás žen 12, mužů 14. Běžně kolem 10 – 11 párů. Mužů většinou o něco více. Super pro nás ženy. 🙂 To mi přijde za stejné peníze dost velký rozdíl. A já i moje kamarádky a kamarádi jsme se zúčastnili během posledních 3 – 4 let dohromady dosti akcí. =D
Žwakovi jsou díky reklamě všude vidět a vše na jejich stránkách zní líbivě a lákavě, ale zákazníků si moc neváží. Prostě marketing. Nenabízi vůbec nic extra! Ani žádný nápoj v ceně (to má jak Motýl, tak Smarti a snad i další). Rande Motýl Vám dá i garanci: nikdo se Vám na akci nelíbí, můžete přijít znovu zadarmo.
Začala jsem i podrobě číst Obchodní podmínky. Žwaků podmínky jsou směšné, chrání jen jen. Žádná zmínka o nějakém zaručeném počtu účastníků, takže nemáte dovolání. Manipulační poplatek 90 Kč za zrušení rezervace nebo dokonce jen přesunutí na jiný termín!! WOW. Při zásahu vyšší moci (covid) si organizátor vyhrazuje právo na převedení celého účastnického poplatku na voucher s platností jednoho roku. Voucher není směnitelný za hotovost. Takže když přišel lockdown poplatky si nechali.
Na randemotyl měli během covidu a lockdownu napsáno, že poplatky normálně vracejí. Smarti nic napsaného neměli, takže těžko říci. Ti mají v Obchodních podmínkách minimum 6 párů a když zrušite rezervaci méně než 7 dnů předem, poplatek Vám propadne. U randemotyl, když zrušíte méně než 7 ale alepoň 3 dny před akcí, můžete poplatek využít na jinou akci do 3 měsíců.
Cenově je to podobné, i když Smarti mají dost dražší ceny pro ženy. S tím, že máte 2 pokusy v ceně jednoho a nápoj vychází asi nejlépe Motýl. Takže po tomto srovnání se vcelku divím, že na Seznamovací večer Žwak vůbec někdo chodí. 😂
Já jsem byl jen na této jedné akci, takže nemůžu soudit konkurenci. Každopádně děkuji za reakci 🙂