Doom je legenda. Je to zakladatel žánru, kterému se věnuje celý tento web. Proto je mou povinností sem něco o novém přírůstku do série napsat. Celkem dlouho jsem přemýšlel, jak to pojmout. Doom Eternal je hra na kterou čekala celá hráčská obec (i já jsem ho zařadil do stříleček, na které se těším v roce 2020) a recenze vyšly na všech velkých a i malých herních webech. Původně jsem se tedy chtěl zaměřit především na multiplayer a singleplayer zmínit jen okrajově… no to se mi nakonec nějak nepovedlo. Je toho prostě hodně co mám potřebu sdělit :).
Dojmy ze singleplayeru
Doom Eternal je řežba. Je to Doom 2016 který se přešlehl koksem. Nový díl se rozhodl jít vlastní cestou a neohlížet se, tudíž jsme dostali hru, která je ještě arkádovější než předchozí díl. A tomu je podřízeno všechno, jak level, design, tak i gameplay. Hlavním motivem hry je pohyb, double jump máte hned od začátku a poměrně brzo se dostanete k dashům, grappling hooku a dá se najít i runa, která vám odemkne aircontrol. Stejně tak jsou designované mapy, všude jsou jumpady, hrazdy a teleporty. Hra je díky tomu velmi rychlá. Už teď je na youtube k najití hromady trickjump videí a jsem si jistý, že až hráči opravdu přijdou na všechno, tak se dočkáme velmi zajímavých speedrunů.
Boj a zbraně
Glory kills, známé z předchozího dílu, celý tento směr jen podporují. Díky soubojům na blízko vám z nepřátel vypadávají životy/ brnění/ náboje. Nevýhoda tohoto systému je v tom, že vás nutí hrát určitým stylem. Což já osobně nevnímám jako problém, ale chápu, že mnoha lidem to vadit může. Nevím, jak je to na lehčí obtížnosti, zatím mám dohráno na ultra-violence a rozehraný druhý průchod na nigthmare, ale s klidem můžu říct, že bez využívání nahoře zmíněných schopností by to prostě nešlo. Na druhou stranu si myslím, že na lehčí obtížnosti by neměl být problém hru projít a nemuset se na kontaktní souboje nějak více zaměřovat.
Váš arzenál zahrnuje obvyklé kousky na které jsme z Dooma zvyklý (chybí pistolka), a skoro u každé zbraně si můžete otevřít další dva módy střelby, což zahrnuje velmi vysokou variabilitu. Zároveň má každý nepřítel slabé místo, popřípadě mu některá zbraň působí bonusové zranění. To nutí hráče pro používání různých zbraní v různých situacích. Až mi to připomíná online hraní Quaka. Samozřejmostí jsou i různé powerupy poschovávané po mapách.
Kdo neskáče, není…
Často kritizovaným prvkem nového Dooma jsou skákací sekvence. A musím říct, že je to věc, která i mě v prvním průchodu nesnesitelně lezla na nervy. Ale s druhým průchodem se na to dívám jinak. Z hlediska gamedesignu je to pochopitelné rozhodnutí, které se snaží hru nějakým způsobem ozvláštnit a oddělit jednotlivé arény. A v podstatě ani tak není problém v tom je zvládnout mechanicky, jako spíš poznat kam má člověk skočit. Myslím, že v tomto případě selhali level designeři. Druhý průchod, kdy už vím co a jak, je zatím bez problému.
A musím ještě přidat jednu takovou perličku, na videu dole je skákací sekvence z jednoho z posledních levelů ve hře. Když jsem hru hrál poprvé, tak jsem na tomto místě umřel minimálně desetkrát. Nakonec se mi to povedlo, ale přesto sem měl chuť hodit lidem z id do okna cihlu. Pak jsem shodou okolností objevil na twitteru video z té samé lokace. Autorka videa používala runu pro aircontrol a celý tento skok zvládla během 10 sec. Takže asi tak 🙂
World of Doom Eternal
Graficky je hra nádherná nejen graficky, ale i architekturou a vzhledem jednotlivých lokací. Některá panoramata jsou prostě nádherná a zejména levely ve světě Sentinelů a Maykrů mě dokázaly učarovat. Novinkou je i poměrně do široka vyprávěné lore celého doomova světa, které, pokud vás nezajímá, můžete po většinu času ignorovat. I když bych doporučil opak – základní premisa vycházející z křesťansko-židovské mytologie mi totiž přišla super. Vyprávění příběhu už bylo o něco horší, ale co byste chtěli od Dooma :). Trochu mě však zklamala hudba. V předchozím Doomu mě soundtrack neskutečně bavil, ale zde se mi nějak nemůže dostat pod kůži. Přijde mi velmi nevýrazný a taky mi vadí, že dost motivů se opakuje právě z Dooma 2016.
Dojmy z multiplayeru
Jak asi víte, multiplayer v Doom Eternal je asymetrický. Nenajdete zde žádný deathmatch nebo capture the flag. Pouze nový mód nesoucí název Battle-mode, kde se jeden hráč ujme role Doom slayera (se skoro celým jeho arzenálem hned od startu) a bojuje proti dvěma hráčům v rolích démonů. Ti si mohou vybrat z celkem pěti démonů lišící se svými dovednostmi. Hraje se na tři vítězná kola. Kolo končí buď smrtí Doom slayera, nebo smrtí obou démonů. Démoni se ovšem mohou respawnovat – pokud alespoň jeden z dvojice žije, tak druhý se po 20 sekundách opět vrátí do hry.
Je to velmi zajímavý koncept, a přestože jsem k němu byl z počátku dost skeptický, tak mě docela baví. V aréně jsou krom živých hráčů přítomní i démoni ovládaní AI. Za stranu mariňáka hrajete proti přesile, což vám doopravdy dodá pocitu „stroje na zabíjení“ a pokud vaši protihráči v roli démonů nejsou dobře sehraní, tak není problém je porazit během pár minut. Ovšem pokud v MP potkáte dvojici, která ví, jak na to, tak čelíte opravdové výzvě. Dva dobře spolupracují hráči-démoni dokáží Slayerovi udělat ze života peklo na zemi :). Ale dají se porazit! Ať už stojí za MP stránkou hry kdokoliv, tak se mu nedá upřít dobře odvedená práce. Samozřejmě se dají očekávat nějaké balancovací patche, ale celkově vzato je MP dobře vyvážený. Ale i přes to si myslím, že klasický MP by si své místo v novém Doomu určitě našel, uvidíme jestli ho nedostaneme v nějakém budoucím přídavku 🙂
Pro ukázku přikládám záznam z mého MP zápolení
Závěr
Celkově jsem zatím ve hře nechal více jak 30 hodin. První dohrání mi zabralo cca 15 hodin. Zhruba 10 hodin připadá na MP a zbytek je druhý průchod SP kampaně, kde jsem cca ve třetině. Doom Eternal bych doporučil každému, koho baví klasické střílečky. Je to jeden z hodně mála AAA titulů, který staví na klasické hratelnosti z přelomu tisíciletí a zároveň ji dokáže ozvláštnit o nové prvky. Stejně tak lze hru doporučit i nováčkům v žánru. Doom Eternal může být ideální „první láskou“ pro všechny kteří minuly zlatý věk stříleček.
Přidejte odpověď